Víte, že v roce 1872 byl založen v obci sbor dobrovolných hasičů, do té doby to byli obecní hasiči?

Novinky na stránkách

OZV č. 1/2017,k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích

19.06.2017 - Léto v obci

Realizace investic v roce 2017

11.06.2017 - Zastupitelstvo obce

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Rudoltice konaného dne 1.6.2017

25.05.2017 - Běh do vrchu

17.05.2017 - Knihovna

Otevírací doba knihovny v období letních prázdnin 2017

12.05.2017 - Výbory a komise

Od 1.6.2017 konzultační hodiny předsedy Komise životního prostředí R. Kohouta v podatelně OÚ.

24.04.2017 - Projekty v obci

Přehled územních rozhodnutí a stavebních povolení

Informace

 

 

Počasí


Sobota Neděle Pondělí

Úterý Středa Ćtvrtek

Statistika

TOPlist

Památky

Kostel sv. Petra a Pavla


Rudoltice byly již v r. 1439 poprvé oficiálně zmíněny jako obec s kostelem a farou. Na místě současného kostela stál starý dřevěný kostel, o jehož oddělené zvonici pochází písemná zmínka z r. 1542, což ale neznamená, že nebyl postaven dříve. Dříve nalezený materiál ze zbytků tohoto kostela dosvědčuje, že byl uvnitř zdoben malovanými erby dřívějších majitelů panství Kostků z Postupic, Pernštejnů. Hrzánů a jiných. Stáří kostela dokazuje také nápis na nejstarším zvonu: „Fusa in honor Domini anno MCCCLXVI (Ulit ke cti Boží v r. 1466). Tento starý dřevěný a patrně již nevyhovující kostel byl zbořen před dokončením nového kamenného kostela v r. 1807.
 
Na stavbu nynějšího kostela sv. Petra a Pavla byl použit materiál vybouraný z vyhořelého barokního Nového zámku na Zámeckém vrchu nad Rudolticemi, k čemuž vydal r. 1798 reskript kníže Alois I. z Lichtenštejna, tehdejší majitel lanškrounského panství. Stavba byla provedena a dokončena za panování jeho bratra Jana I. Josefa z Lichtenštejna v době napoleonských válek v letech 1804 – 1809.
Kostel byl vyprojektován v r. 1799 vídeňským architektem Josefem Hardtmuthem. (Postavil také např. kostel v České Třebové a Dolních Libchavách). Stavba pozdně barokního kostela proběhla pod vedením zednického mistra Wenzela Doemela ze Žichlínka.
 
Stavba začala 2. května 1804 kopáním základů, 28. května 1804 byl položen základní kámen. V roce 1806 byl kostel pod střechou, v r. 1807 byla hotova klenba, v l. 1808 – 1809 byla dokončena stavba věže. Slavnostně vysvěcen byl v létě 1809 farářem Franzem Müllerem, který však rok nato zemřel a je pohřben u kostelní zdí.
 
Náklady na stavbu kostela obnášely 10.439 guldenů. Vnitřní zařízení bylo doplňováno postupně díky darům a nadacím obyvatel Rudoltic. 1811 byly zhotoveny lavice, r. 1813 vytvořili kazatelnu bratři Antonín a Václav Prochaskovi. Hlavní oltář byl vytvořen r. 1812, obraz malíře Wigena znázorňující mučedníky sv. Petra a Pavla byl za 1.100 guldenů zakoupen v r. 1815. Křížovou cestu vytvořil Dominik Umlauf z Kyšperka. V r. 1814 byly varhanářem z Králík usazeny provizorní varhany. Nové varhany byly instalovány 8. října 1826 stavitelem varhan Franzem Hartwichem z Brna za cenu 800 guldenů. Generální opravu varhan provedl r. 1890 vídeňský varhanář Josef Neschuta.
 
27. června 1992 byl kostel znovuvysvěcen po generální opravě, kterou spolufinancovali němečtí rodáci sbírkou p. Waltera Richtera a p. Franze Roba.
 
Pouť k patronům chrámu sv. apoštolům Petru a Pavlu se slaví každoročně v den jejich slavnosti 29. června anebo o nejbližší neděli.
 
Kostel je v majetku římskokatolické církve.
Duchovní správa: Římskokatolická farnost Rudoltice, Rudoltice 1, administrátor farnosti: Ing. Mgr. Josef Macháček, trvalý jáhen.

Pramen: Switil, Werner: Geschichte Rudelsdorf und seiner Grundherren. Wien 2010.

(zpracovala Marcela Macháčková)

 

Fara

Fara je běžný typ obytné budovy z let 1770 – 1794. Je svázána s roubenými hospodářskými trakty. Objekt spolu s areálem kostela tvoří působivý architektonický celek. R. 1992 proběhla generální oprava.


Socha Nejsvětější Trojice

Stojí při cestě do Ostrova. Je to klasicistně pojatá plastika z r. 1807.

Kamenný kříž s korpusem

Nachází se na rozcestí k Lanškrounu. Je postavený r. 1769. Tento kříž představuje příklad dobré venkovské práce, charakteristický pro tuto oblast.

Další sochy

Před kostelem kamenný kříž na skále s klečící Marií Magdalenou, z r. 1741, socha sv. Jana Nepomuckého v obci při silnici, z r. 1737. Tyto sochy již nestojí: kamenný kříž při silnici k Damníkovu, z r. 1800, socha P. Marie s dítětem, z r. 1775, Boží muka při silnici k Ostrovu, z r. 1696.

Prameny: CIBULKA, J. – SOKOL, J.: Soupis památek historických a uměleckých v okrese lanškrounském. Praha 1935; MUSIL, František: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí 1995 UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 3 P – Š. Praha 1980

(zpracoval Petr Macháček)
 

Zámeček - Nový Zámek u Rudoltic  www.novyzamek.cz

Stojí na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi, zvaném Zámecký vrch, v něm. podobě Schloßberg. Dnes stojí jen torzo – třípatrová budova o půdorysu obdélníku se zaobleným jihozápadním rohem. V patrech má po velké čtvercové místnosti a malém pokojíku. Do zaobleného rohu je vestavěno šnekové schodiště. Budova je podsklepena a sklepy pokračují dále na sever a západ.

O stavbě Nového zámku bylo rozhodnuto v r. 1698, protože starší zámek v Lanškrouně už nevyhovoval svým umístěním a zchátralým stavem požadavkům tehdejší doby. Místo pro výstavbu bylo nalezeno na vršku u Rudoltic a stavba začala na jaře r. 1699. Podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho stavbu řídil italský stavební mistr Antonio Salla. Rozsáhlý barokní zámek měl tvar písmene H , v každém patře 14 velkých sálů, a další menší místnosti, průčelí zámku bylo čtyřpatrové, v každém rohu byla třípatrová věž. Okolí zámku bylo změněno v rozsáhlý park . V červ nu  r. 1712 byla stavba zhruba dokončena . Pod zámkem byla vybudována rozsáhlá sklepení, která byla později při bourání zámku částečně zasypána, nyní je přístupných zhruba 1000m2

 

Nový zámek při dokončovacích pracích dne 14.dubna r. 1714 kvůli nepozornosti tovaryše a špatně uhašenému ohníčku částečně vyhořel, shořela větší část krovů.. Během následujících let byl znovu opravován, brzy však, r. 1719 udeřil do střední části zámku blesk a způsobil další požár, při kterém vyhořela celá střední část, kamenné vázy praskaly žárem a shořelo hlaví schodiště..V r. 1721 byly budovány místo vyhořelých dřevěných schodů nové kamenné v střední části zámku. V pozdějších letech sloužila alespoň část zámku jako místo, kam lidé z okolí jezdili vyřizovat různé správní záležitosti Lanškrounsko – Lanšperského panství.

V r. 1754 však došlo k dalšímu požáru ze zatím neznámé příčiny vyhořely opět krovy a zámek přišel o velkou část střechy. Po tomto požáru bylo rozhodnuto zámek, který „užitek nepřinášel a oprava by se nevyplatila“ zbourat a demolice začala 19.5.1756.Zámek kromě pravé přední věže bourali dělníci několik let, stavební materiál byl prodám a využit na další stavby v okolí, jako například i kostela v Rudolticích. Nezasypaný zbytek původních sklepení byl později využit k uskladnění piva z Lanškrounského Lichtensteinského pivovaru.

Zbylá věž byla znovu opravena po návštěvě knížete Aloise v r. 1802, v přízemí byla nejdříve jen šenkovna, v prvním patře taneční sál. Vařit se začalo po roce 1818 a hostinec i Zámecký vrch se brzy stal velmi oblíbeným a navštěvovaným  výletním místem.

Venku byl později postaven altán, kuželna, na přenosný prkenný taneční parket si pamatují lidé z okolí ještě dnes.

Po druhé světové válce přešel Nový zámek s okolními pozemky do majetku rodina Žákovy,která v přízemí obnovila restauraci kde se mohli návštěvníci několik dalších let najíst a občerstvit. Později v padesátých letech byla restaurace uzavřena, a v r. 1965 celý objekt přešel do majetku města Lanškroun. Postupně bylo podniknuto několik pokusů o opravu, věž však nakonec opravena nebyla a nadále chátrala až do r. 2004, kdy se o možnost opravy této barokní památky začal zajímat architekt MgA Přemyslav Kokeš, který se rozhodl se svým společníkem Mgr Jiřím Vávrou zámeckou věž opravit a zachránit tuto část bývalého rozsáhlého zámku s pohnutým osudem před zřícením.

Zámecká věž i sklepení byla částečně opravena a vyčištěna, má novou střechu, omítku i okna a provoz pro návštěvníky byl slavnostně zahájen 7.7.2007. Od té doby se na Zámečku pořádají v sezoně zábavné akce, ve věži i sklepení jsou různé výstavky a rozšiřují se i výstavky stálé, informační materiály, byla napsána vůbec první informační brožurka o Novém zámku.

Nový zámek má Turistickou známku, i Turistickou vizitku a připravují se pamětní zámecké mince a různé další zajímavosti a suvenýry i pohlednice pro návštěvníky, kteří se přichází podívat. Návštěvníci si mohou při prohlídce poslechnout výklad historie i znění dopisu stavitele zámku, který  r.1699 psal knížeti r. Liechtensteinů o začátku stavby. Jedná se o jeden z největších a nejvýstavnějších zámků ve střední evropě vůbec, kdy postavených zůstalo pouhé torzo, které však má návštěvníkům co nabídnout.

Prohlídka je možná od začátku května do konce září v sobotu, neděli a ve svátky v době od  10.00 do 18.00, skupinové prohlídky a školní třídy je možno provést i ve všední den po předchozí domluvě.

Kontaktní osoba :
Kastelánka Krasava Šerkopová  tel: 776 642 277 e-mail: kastelankazam@seznam.cz   

(zpracovala Krasava Šerkopová)