Víte, že v roce 1872 byl založen v obci sbor dobrovolných hasičů, do té doby to byli obecní hasiči?

Novinky na stránkách
17.05.2017 - Rada obce

Zasedání rady obce dne 11.5.2017

17.05.2017 - Knihovna

Otevírací doba knihovny v období letních prázdnin 2017

12.05.2017 - Výbory a komise

Od 1.6.2017 konzultační hodiny předsedy Komise životního prostředí R. Kohouta v podatelně OÚ.

10.05.2017 - Jaro v obci

Jaro v obci 2017

02.05.2017 - 2017

Rudoltický zpravodaj č.3/2017 vč. přílohy, květen

25.04.2017 - Flora Olomouc 2017

24.04.2017 - Projekty v obci

Přehled územních rozhodnutí a stavebních povolení

Informace

 

 

Počasí


Sobota Neděle Pondělí

Úterý Středa Ćtvrtek

Statistika

TOPlist

Historie

13. - 15. století

1250 – 1270
Pravděpodobná doba založení osady Rudolfsdorfu při kolonizaci v době Přemyslovců.

Jméno obce pravděpodobně souvisí se vztahy českých pánů s habsburským rodem. Jestliže se před městem Lanškrounem setkáváme s Rudolfsdorfem a za městem s Albrechtsdorfem (Albrechtice), mohlo by to mít souvislosti s podporou rodu Drnholců Habsburkům Rudolfovi a Albrechtovi. Potom by pojmenování mělo politický význam a muselo by být stanoveno asi po roce 1276.
Další varianty názvu: Rudolphi villa – latinský název
Rudolfsdorf, Rudelsdorf, Rudlstof
Kraabesn, Kraabeszwecka – lidový název, souvisel s výskytem raků

1304
První písemná zmínka z 21. května 1304 u krále Václava II. v Praze. Zbraslavským mnichům již nestačily příjmy z lanšperského panství, a proto jim král Václav II. daroval i lanškrounské panství. S lanškrounsko-lanšperským panstvím byly Rudoltice spojeny po celý středověk. Více je zde

1350
Rudoltice uváděny jako obec s kostelem. Na místě dnešního kostela stál původně kostel dřevěný. Věž stála odděleně a stranou na místě nad dnešním přístupovým schodištěm. Údajně podle farní kroniky měl tento starý kostel prastarou gotickou malbu s erby pozdějších majitelů panství se zvířecími hlavami, hráběmi a muži – znaky Pernštejnů, Kostků z Postupic a Hrzánů.
Bádání nadučitele Jandla (70.l. 19. stol.) vedla k poznatku, že náš kostel byl bezpochyby jedním z nejstarších domů Božích v širokém okolí. Potvrzovaly to dřevěné fošny, které podle své povahy a stavby pocházely z dávného hraničního pralesa.

1358
Lanškrounsko-lanšperské panství přešlo do majetku Litomyšlského biskupství. Novější podoba jména vesnice: z Rudolfsdorf se stává Rudelsdorf.

1418 - 1434
Husitské války. Zprávy o Rudolticích se nedochovaly. Celé oblasti se zmocnili táborští vůdci.

Čeští bratři
Po zániku násilnického husitství se v celých východních Čechách rozšiřovalo pokojné hnutí Českých bratří. Lanškroun byl hlavním styčným bodem díky Tomášovi Německému a Michaelu Weissovi. Stejně jako v jiných místech vznikla i v Rudolticích tehdy německá obec Bratrské církve.

1434
Celé panství obdržel přívrženec panské jednoty, bývalý horlivý stoupenec husitů, Vilém Kostka z Postupic. Rod Kostků z Postupic vlastnil panství do roku 1505, kdy umírá Jan Kostka z Postupic, aniž zanechává mužské potomky. Sňatkem dcer Anny a Markéty s Janem a Vojtěchem z Pernštejna obdržel panství rod Pernštejnů.

1466
V tomto roce byl ulit starý zvon, který byl opatřen nápisem: Fusa in honor: Domini anno MCCCCLXVI (ulit ke slávě Boží léta Páně 1466).

1494
Z tohoto roku pochází stará mešní kniha vytištěná v Lipsku. Nachází se v lanškrounském farním archívu. Obě skutečnosti dokazují znovuoživení katolické církve.

16. - 17. století

1514
Obce náležící vrchnostem byly osvobozeny od propadnutí vlasti, tzn. že obyvatelé směli své pozůstalosti svobodně odkazovat do dědictví svým příbuzným. V Lanškrouně bylo rozšířeno hrdelní právo z poloviny na celou míli. Také v Rudolticích bylo zřízeno popraviště.

1588
Celé lanškrounsko-lanšperské panství koupil od Jana z Pernštejna Adam Felix Hrzán z Harasova za 43 500 kop českých grošů.

1618 - 1648
Třicetiletá válka. Také Rudoltice trpěly plundrováním a bitkami, které se odehrávaly v celé krajině.

1619
Vesnice byla s celým panstvím převedena na rod Lichtenštejnů.

1628
Nařízena a provedena násilná rekatolizace.

1643
Švédští okupanti Lanškrouna odvádí obyvatelům dobytek, aby od nich mohli vymáhat výkupné. Z císařské strany činili to samé Charváti. To se stalo 12. srpna. Zatímco Švédové si u Dolního Třešňovce vyčíhali Charváty, objevilo se u farního lesa 15 charvátských jezdců a přepadlo z vrchu Rudoltice, jiní jezdci v Ostrově a všichni společně hnali před sebou z Rudoltic a Damníkova kolem 400 kusů hovězího skotu a 5 stád ovcí. Švédský leutnant je se svými lidmi marně pronásledoval. Protože Charváti měli se 70 koni přesilu, musel se s nepořízenou vrátit do Lanškrouna. Došlo k ručním potyčkám mezi pleniteli a sedláky. Tak byl hospodář z č. 199 usmýkán k smrti, u č. 3 byl zabit císařský důstojník Švédy.

1645
Vesnicí projelo na 1500 vojáků švédského vojska pod vedením plukovníka Wintera, přičemž docházelo k drancování a vypalování statků.. To trvalo až do uzavření westfálského míru v r. 1648.

1646
Plundrování švédskými a císařskými válečníky, stejně tak r.1647 a 1648 až do uzavření míru.

1654
Proveden první soupis zemědělských podniků.

1680
Rudoltice byly zachváceny morem. Zemřelo tolik lidí, že mnoho statků zůstalo zcela prázdných. Znovu osídleny byly až r. 1682.

1683
První zmínka o škole. Vyučování se konalo zpočátku v soukromých domech (26,101,189 a 201); účast na něm byla dobrovolná. První rudoltickou povinnou školou byla farní jednotřídní škola. R.1766 se stala školní budova bytem faráře a škola přesídlila do sousední budovy č. 97. V r. 1831 byl položen základní kámen pro novou školu, č. 200. Po šesti měsících byla stavba hotová a slavnostně vysvěcená. Škola byla zpočátku dvoutřídní a teprve po padesátileté existenci se stala třítřídní. R. 1887 školní nástavba.

1685
V Rudolticích jsou spory mezi rychtářem, učitelem a několika sedláky. Učitel Urban Rotter je zmiňován: „Padesátkrát by bylo obci lépe, než dosud, kdyby se zřídila obecní pisárna.“ Obec ho naproti tomu chce uznat za obecního písaře. Protože on tomu nechce, není dosazen ani do obecní pisárny, ani do školní a církevní služby.

1687
11.června prosí rudoltický učitel Urban Roth Městskou radu v Lanškrouně, aby mu byl svěřen úřad vybírání mýtného jako přilepšení k jeho hubenému platu. To mu bylo povoleno.

1696
Učitelem Urbanem Rotterem byl postaven tzv. mírový sloup. Je to vysoký kamenný sloup, který je ozdoben kamennou lucernou a skleněnými tabulkami, zeměkoulí a křížem. Uvnitř se nacházela soška jezdce představující svatého Jiří, jak bojuje s drakem. (R. 1888 nechal farář Matějka sklo nahradit výklenkovými tabulkami s figurkami svatých.)

1698
Zastřelen poslední vlk.

18. století

1696 – 1703
Další velké spory a potyčky. Vlastním šiřitelem nepokojů byl Mattes Janisch Dolní, jak se nazýval na rozdíl od stejnojmenného dědičného rychtáře.

1702
Při koledování na Tři krále dochází ke rvačce mezi učitelem Rotterem a Lorenzem Leschigerem.

1703
Zcela stejný případ, také na Tři krále, mezi učitelem a Georgem Raabem. Tyto a podobné události byly pod titulem „Starorudoltické příběhy“ popsány v německé „Grenzwacht“, podzim 1919.

1698 - 1712
Do této doby připadá stavba Nového zámku na Zámeckém vrchu. Kníže Adam Andreas z Lichtenštejna byl, jak je představován v Landskroner Heimatbuch, velký stavitel. Poněvadž lanškrounský zámek, který vznikl ze starého augustiniánského kláštera, vypadal zchátrale a nedostačoval požadavkům volné polohy v přírodně krásném okolí, byl panskými úředníky navržen rudoltický vrch, který se knížeti velice líbil. Dvanáct let se pracovalo podle plánů stavitele Antonia de Sala na této velkolepé stavbě. S údivem popisuje lanškrounská pamětní kniha, že bylo zapotřebí 330 sáhů pevného provazu k vyměření pozemku, který dodal lanškrounský občan a provazník Georg Ohnsorg.

Již r. 1698 se začalo s počátečními pracemi a stavební činnosti oživily svým ruchem celou oblast. Pro dohled nad pracemi byl dosazen jako inspektor hospodářský rada Karl Herzschläger. S rudoltickými sedláky, jimž patřil pozemek, musela být kvůli vyplacení vedena složitá jednání. Byli to hospodáři Lorenz Leschinger, Paul Janisch, Math. Fiebiger, Math. Stangler a Georg Rab.

Byly vykopány hluboké sklepy a k tomu dopraveni horníci z Mor. Aussee. Část sklepů je zachována i v současnosti. Před velkolepým schodištěm se nacházel malý rybníček o délce 23 sáhů. Z Moleteinu byly dopraveny kamenné bloky a opracovány na Zámeckém vrchu. Přitom prý zahynulo množství koní robotníků. Cihlář Tausch z Lanškrouna dodal 59 000 cihel, vápno dodával zednický mistr Andreas Waldmüller z Damníkova.

Následkem válečných událostí musely být roční výdaje omezeny na 6000 zl. V roce 1714 ale vypukl požár, který nádhernou stavbu zničil. 1718 byla znovu vystavěna, podruhé však vyhořela. Údajně si tesaři rozdělali na půdě oheň, ale zapomněli ho uhasit. Nyní stojí pouze severozápadní roh budovy. Několik dalších údajů lze nalézt v Landskroner Heimatbuch.

1742
Na panství se začínají pěstovat brambory. První sklizeň měli v Rudolticích.

Sedmiletá válka
Během sedmileté války přijíždí do Lanškrouna generál Laudon. Laudonův pobyt na Lanškrounsku připomínal dnes již zrušený pomníček obětem války, tzv. Bílý kříž u silnice k Rudolticím a také vesnice Laudon.

1755
Zrušena duchovní správa a Rudoltice byly připojeny k Damníkovu.

1766

1766
Rudoltická farnost obnovena, ustanoven první farář Engelbert Nagel, který ji spravoval deset let. Jeho první byt měl být na místě dnešní farní stáje, kde se také nacházela první škola, dříve než přesídlila do č. 97.

1770 – 1794
Stavba dnešní fary za faráře Engelberta Nagela .

1775
Na základě nového zákona o lidové škole přijat za učitele Johann Anton Kosch. Pocházel z Valteřic a provozoval k vylepšení svých příjmů také obchod se lnem a přízí. Nechal před školou postavit sochu Matky boží r. 1775.

1776
Na Tři krále pobili lupiči v domě č. 57 devět osob. Selský dvůr leží na prastaré cestě, která vychází od bílého kříže u zadního farského lesa.

1797
Rudoltice navštívil 23. června kníže Alois z Lichtejnštejna a z Königsfeldu. Prohlédl si zchátralý kostel a nařídil stavbu nového. 1802 se uskutečnila další návštěva.

19. století

1802
Z nepozornosti vznikl požár, který zničil domy č. 118, 108, 103, 104, 93, 90, 86, 85 a 73.

1804 – 1809
Stavba kostela. Stavitelem kostela byl Josef Hartmuth, který byl ve službách knížete z Lichtenštejna. Postavil také farní kostel v České Třebové, zámek v Litovli a kostel v Dolních Libchavách. Bylo to v době napoleonských válek. Ve farní kronice lze číst: (Citace z Lehmann, 1920) „Drahota byla v r. 1806 den ode dne větší… finanční starosti ohrožovaly také stavbu kostela.“ Věž byla postavena r. 1808, stavba ukončena 1809.

1809
V novém kostele slavil nově vysvěcený kněz Johann Süß z č. 103 svou primici.

1809
Požár fary, když tam ležel nemocný farář Franz Müller. Byl to velký dobrodinec; jeho dary obnášely 2000 zlatých. Zemřel r. 1810. Jeho pomník zůstal jako jeden ze tří zachovalých kněžských pomníků u západní zdi kostela na rudoltickém hřbitově až do dnešní doby. Více je zde

1829
zbudována okresní silnice Lanškroun – Svitavy vedoucí na dolním konci obce

1831
Socha sv. Jana Nepomuckého byla přenesena na dnešní místo (proti č. 149), poněvadž stála na místě , které bylo vyhlédnuto ke staveništi pro novou školu č. p. 200.

1831 – 1837
Stavba dnešní školy č.p. 200.

1832
Stavěna silnice směrem na Damníkov.

1835
Peter Praus zřídil spodní tkalcovský sál, pozdější hostinec, dnešní obecní úřad.

1836
Při smutečních slavnostech za pana Johanna z Lichtejnštejna bylo rozdáno chudým na 1000 zl.

1836
Školní správce Ignác Siegl přesídluje do Lukové, Josef Chym nastupuje na jeho místo a r. 1841 se stává učitelem.

1845
Zahájen provoz na trati Olomouc-Česká Třebová. Na této trati bylo vybudováno i nádraží v Rudolticích. Původní nádraží byla zastávka s jednou průběžnou kolejí.

1847 – 48
Nepokoje v obci. Odepření platit učitelům, pořádek nastolen vojensky.

1859
Starosta obce Ferdinand Janisch zbaven funkce a vedení přejímá obecní radní Leopold Fiebiger.

1866
Válečný rok. Násilné ubytovávání; hlavní hlídka ve škole; 8.července v mírové aleji mezi Rudolticemi a Damníkovem ústupový boj.

1871
Budova Prausovy tkalcovny nabídnuta tabákové továrně; provoz se nevyplácel a zanikl.

1888
Škola se stává trojtřídní, jedna třída vyučována v Prausově budově, teprve po 6 letech nástavba školy.

1885
Uvedena do provozu lokálka Rudoltice – Lanškroun.

20. století

1914 – 1918
První světová válka. Oběti na životech: 38

1927
12. června byl vysvěcen nový zvon v kostele.

2.září zřízena státní česká menšinová škola. Průměrná návštěva byla 17 dětí.

Postavení čtyř mostů přes potok.

1929
V únoru se dostavily kruté mrazy (až kolem – 40°) a způsobily mnoho škold na ovocných stromech. Dle úředních záznamů v Rudolticích zmrzlo 1141 jabloní, 553 hrušní, 176 třešní, 2675 švestek. Nové ovocné stromy byly vysazovány až novými obyvateli po r. 1945.

1930- 1933
Se stavbou druhé železniční koleje byla Rudolticím předána nová nádražní budova.

1931
Během elektrifikace obce provedl elektrikář Sitte stavbu domovních přípojek a montáž kostelního osvětlení.

1939
Vlastní poštovní úřad.

Za posledního německého starosty a ředitele školy Aloise Süße bylo zřízeno sportovní hřiště a rybník ke koupání. Posledním německým farářem byl Wenzel Schinkmann – Langer.

1939 – 1945
Druhá světová válka. Ztráty na životech: 50 mrtvých, 11 nezvěstných; civilní oběti: 20 mrtvých, 16 nezvěstných

Události kolem násilného vysídlení německého obyvatelstva
21.května 1945 byli němečtí muži shromážděni a asi 40 odvlečeno na Sibiř, někteří zastřeleni.
26.června 1945 byla první skupina obyvatel nucena s omezenými zavazadly opustit Rudoltice – přes sběrný tábor v Lanškrouně byli po železnici vyvezeni do Německa. Někteří řešili situaci zapálením svého domu a spácháním sebevraždy.Transporty se děly ještě v průběhu roku 1946. Hlavní osídlovací oblasti rudoltických vystěhovalců jsou Heidelberg – Mannheim – Schwetzingen a oblast kolem Regensburgu.

Květen 1945 – 1947
Rudoltice byly znovuosídleny českým obyvatelstvem.

1946
ustanoven MNV

1949
založení JZD
zřízení místního rozhlasu

1950
vysazen obecní sad

1951
stavba nového mostu na silnici Lanškroun - Damníkov

1952
zahájena stavba jeslí

1952
postavena hráz nad rybníkem a zřízeno koupaliště

1952
návštěva loutkáře Karla Kopeckého, potomka Matěje Kopeckého

1953
odchází z funkce ředitele školy Alois Hošek (od r.1945)

1954
zřízení místní knihovny
založení Svazarmu

1955
zřízení čtyřtřídky

1960
obec spadá pod nový okres Ústí nad Orlicí

1963
oprava školy, náklady 100.000,- Kč

1964
zabudování sirény na požární zbrojnici

1971 – 1975
výstavba prodejny
výstavba veřejného osvětlení a rozhlasu
oprava místních komunikací a točny u nádraží
údržba školy, oprava kulturního domu,mateřské školy, jeslí a požární zbrojnice -
provedení vrtů k vybudování studně a získání vodního zdroje.

1976
výstavba 40 nových bytů na sídlišti u KD (I.sídliště)

1978
pokračováno na inženýrských sítích pro výstavbu II.sídliště.
oprava budovy starého hostince
dokončovací práce na vodním zdroji pro obě sídliště
zahájena demolice objektu staré rychty
rekonstrukce mostu ke KD
Rudoltice se staly součástí trasy cyklistických závodů Lanškroun - Rudoltice - Ostrov - Lanškroun

1979
upraveno hřiště pro TJ Sokol včetně oplocení
údržba jeslí včetně omítky
ukončena výstavba II. sídliště a přistěhování nových občanů 1980
postavení kabin a sociálního zařízení na hřišti
stavba nového transformátoru za školou
dokončení výstavby komunikace na II.sídlišti 1981
započata výstavba mateřské školy
provedena generální oprava silnice přes obec
dokončena oprava budovy pohostinství Na křižovatce

1983
zahájena novostavba bytovky Státního statku Lanškroun na začátku II. sídliště

1984
schválena výstavba nového vodovodu z Trpíka
provedena oprava střechy KD, dokončen montovaný objekt u ČSD

1985
oslava 100 let dráhy Rudoltice - Lanškroun
zřízení poštovního úřadu s PSČ 561 25 v budově bývalých jeslí

1986
prováděna meliorace celého hřiště TJ
provedení první tlakové zkoušky na vodovodu z Trpíka

1987
započato s promítáním filmů pro děti a dospělé - kolaudována 1.etapa vodovodu - kolem Rudoltic vede vysokotlaký plynovod do Lanškrouna - zahájena dostavba přístavku za tělocvičnou, dnes sídla firmy Frajmanplast

1988
vyměřena 2.etapa stavby vodovodu
členové SSM uspořádali 2 triatlony, z toho jeden na republikové úrovni
firma REDOS se zajímá o rekonstrukci Zámečku
kabelizace telefonního vedení

1989
založeno Občanské fórum

1990
první svobodné volby do zastupitelstev, starostou se stává RNDr. Oldřich Kolomý (ODS)
dokončení 2.etapy výstavby vodovodu
zrušeny jesle
rozšíření obecního osvětlení
první soukromí podnikatelé v obci

1991
vybudování obecní vyvařovny
zahájena rekonstrukce fary a kostela
rekonstrukce budovy ČSD
zrušení starého vrtu a napojení na vodovod. řád z Trpíka
osamostatnění Mysliveckého sdružení
využití nezaměstnaných na veřejně prospěšných pracích - sloučení tříd na dvoutřídku
k evidenci obyvatel a dalším úkonům využíváno prvních počítačů na obecním úřadě

1992
v obci začíná vycházet tiskovina „Rudoltický zpravodaj“
dokončení vodovodu
odkoupení objektu hospody do majetku obce
budování nového topného systému v budově KD
dokončení opravy kostela a fary s pomocí sbírky občanů SRN
27.června - zlatá svatba zdejšího rodáka Waltera Richtera s chotí v opraveném a znovuvysvěceném kostele
asfaltování zadních obecních cest

1993
v prostoru jeviště KD zahájena výstavba nové knihovny a archivu

1994
září - velká voda - protržení hráze u kostela
oprava mostu na horním konci
umístění nových zastávek ČSAD
obecní volby (starostou RNDr. Oldřich Kolomý)
první dotazník o zájemcích o plynofikaci

1995
8.prosince - jáhenské vysvěcení našeho občana Ing. Josefa Macháčka za účasti dvou královéhradeckých biskupů, uděleno čestné občanství biskupovi Karlu Otčenáškovi
ČD pořádaly oslavy 150 let dráhy Olomouc - Praha

1996
zahájena plynofikace obce
otevřena myšlenka výstavby 71 obecních bytů
rekonstruována základní škola

1997
zahájena soukromá autobusová doprava v obci zajišťovaná firmou Bartáček
v červenci povodně - stoletá voda
50. výročí založení fotbalového klubu
další pokus o rekonstrukci Zámečku

1998
vytvořeny projekty na výstavbu 71 bytů
zřízen právní subjekt Základní škola a mateřská škola
dokončena plynofikace MŠ
volby v obci (starostou RNDr. Oldřich Kolomý)
výstavba mrazírenského depa Algida
vybudování nového mostu v dolní části obce

1999
vyhlášení veřejné obchodní soutěže na dílo "Bytové domy Rudoltice" - příprava staveniště pro výstavbu nových bytových domů a vlastní zahájení stavby
přeložka sítě VN a výstavba nových transformátorů
ve škole zahájena půdní vestavba
rekonstrukce pošty
plynofikace kabin TJ Sokol
regulace potoka z důvodu záplav

2000
zkolaudovány 3 bytové domy
 

Prameny: 
 

DĚJINY MĚSTA LANŠKROUNA V DATECH. Lanškroun b.r.

GAUGLITZ, Franz J.C.: Landskroner Not und Tod. Wiesentheid 1997.

GAUGLITZ, Franz J.C.: Heimat Kreis Landskron. Heimatbuch für Stadt und Kreis Landskron. Wiesentheid 1985.

LEHMANN, Emil: Landskroner Gemeindebuch. Landskron 1920. S. 170 – 178.

STEJSKAL, Pavel: 115 let místní dráhy Rudoltice v Čechách Lanškroun

1885 – 2000. Česká Třebová 2000

 

(zpracoval Petr Macháček, Mgr. Marcela Macháčková)